Vlastní (literární) tvorba

KeskusteluKlub knihomolů

Liity LibraryThingin jäseneksi, niin voit kirjoittaa viestin.

Vlastní (literární) tvorba

Tämä viestiketju on "uinuva" —viimeisin viesti on vanhempi kuin 90 päivää. Ryhmä "virkoaa", kun lähetät vastauksen.

1Sandiik
syyskuu 25, 2009, 1:58pm

Píšete? Do šuplíku? Nebo někde publikujete? Jaké s tím máte zkušenosti? Máte nějaké dobré typy? Nebo chcete naopak poradit?

2polutropos
lokakuu 30, 2009, 8:14pm

No dobre,

budu se chlubit.

Podivejte se na toto:

http://www.belletrista.com/2009/issue1/features_3.html

Ten clanek a preklad, to jsem udelal ja.

3Sandiik
lokakuu 31, 2009, 5:11pm

Zajímavé. Přiznávám, že osobně knihy Jaroslavy Blažkové neznám. To je asi daň za rozdělení Československa. Dneska se o tom, co se na Slovensku děje v kulturních luzích a hájích v Čechách žel moc nepíše ani nemluví.

4_eskarina
tammikuu 19, 2010, 1:31pm

(skoro bych řekla, že ani o tom, co se děje v kulturních luzích a hájích v Čechách se v Čechách moc nepíše :p...)
k tématu, jistou dobu jsem si psala, jako asi každé děcko v určitém věku, teď především věci do školy, ale vyčkávám :)

znáte písmák.cz (případně podobné)? čtete to?

5Sandiik
Muokkaaja: tammikuu 19, 2010, 3:54pm

Ale alespoň něco se o dění v Čechách dozvědět lze. Dřív jsem kupoval Literární noviny, teď už hodně dlouho (vlastně od začátku) A2 a i když je to silně výběrové, tak se člověk alespoň něco dozví. Dobrý zdroj informací je takový ten blok kulturního zpravodajství na ČRo3 Vltava, ale nemám teď možnost ho pravidelně poslouchat.

Pokud jde o pismak.cz a jemu podobné weby: Vím, že to existuje, ale většinou mě odradí to, že takové weby často nemají žádnou pořádnou redakci. To už raději sleduji různé výběrové literární weby, i když ani na ty není mnoho času.

PS: Až se osmělím, tak sem nalinkuju svoje povídky a básničky, ale nejdřív je chci ještě jednou proškrtat ;o)

63497299
Muokkaaja: maaliskuu 16, 2010, 9:31am

Tak když tady je tohle fórum:

tady je ke stažení první číslo časopisu Kafe, kde vyšla moje povídka (strana 70). Dal jsem ji na jeden literární web a jeden z redaktorů mě oslovil s tím, že by ji tam zařadil (přísahám, že jsem jej neznal a nijak jsem se o to víc nezasadil ;)). Je to starší věc - psal jsem ji tak asi před třemi, čtyřmi lety - a nemyslím si o ní, že by byla nějak zvlášť dobrá. Podle mě je trochu nevyvážená a místy dost stylově skřípe (tak přece si ji nebudu chválit, že ;)). Pokud si ji někdo přečte a bude k tomu mít jakékoliv připomínky, kritiky, tak bych byl rád, pokud je napíše - nepředpokládám u sebe takovou reakci, že bych se snad urazil ;). Docela mě zajímá váš názor, jelikož člověk sám nad vlastní tvorbou obvykle moc velký nadhled nemá.

http://ekafe.eu/casopis/ke-stazeni/31-casopis-kafe-1-2009

Jo a ty obrázky jsem samozřejmě nekreslil.

7_eskarina
maaliskuu 16, 2010, 10:55am

Myslím, že dobrá povídka je - minimálně nadějná.
Stylisticky velmi dobré. Líbí se mi obraznost, drobné detaily na správných místech (imho trochu problém současné prózy, neboť odhadnout, kam patří a kde jsou směšné, není jen tak :)). Obecně takto laděné texty čtu velmi ráda.
Nicméně:
Asociace ke Kafkovi a Ajvazovi. Lepší než Ajvaz, bez nevkusného rozpatlávání :p. Horší než Kafka, protože ti v tom chybí pointa, vyslovení čehosi podstatnějšího, takhle je to jen popis, byť dobře udělaný (zakládám na svém rozdělení mezi řemeslem a tvorbou, takže nevím, jak moc relevantní se ti to bude zdát :o)). Působí to trochu derivátním, dutým dojmem. I abstraktní umění v sobě musí mít kontakt s realitou - trochu paradoxně, má interpreta vést k něčemu konkrétnímu (tím nemyslím odhalování původní autorské intence a rovněž si nemyslím, že toto „konkrétní“ nemůže při dalších interpretacích transformovat, avšak jen v souladu s ideou textu a jeho hranicemi). Tvoje povídka tenhle kontakt imho nemá, je to umně udělaná hra, ale bez přesahu, ergo nahraditelná a zapomenutelná velmi lehce.
Dále, což s tím souvisí, je to jako napsané ve vakuu, nebo hůře: v hluchotě. Takto se psalo na začátku 20. století - neříkám, že dnes je forma neplatná, ale muselo by se tam něco dodat, aby povídka působila svéprávně.
Celkově: 60%.

Stále je ta povídka minimálně o level výš než ty „kritiky“ pod ní. Šalda prý psal, že dobrou kritiku, která jde k meritu věci, má vždy jen mladá generace, protože je neopotřebovaná a naivní. Ale s ohledem na výtvory podobné uvedeným tomu skoro nevěřím.

A celkově se mi ten časopis moc nezamlouvá (to nevyčítám tobě, aby bylo jasno :)). A vůbec, kam ten svět spěje :)!

83497299
Muokkaaja: maaliskuu 19, 2010, 7:21am

>_eskarina:

Děkuji za komentář. Ten časopis jsem ani nijak zvlášť nepročítal a předtím jsem jej vůbec neviděl, protože je to úplně první číslo. Od té doby je na jejich stránkách ke stažení jenom číslo 2., takže to vypadá, že ten projekt poněkud upadá.

Snažil jsem se to v té době napsat tak, aby tam pointa byla - aby vyplynula z celého textu - koncept textu jako skládačka, přičemž poslední věta, která je psaná kurzívou, by měl být poslední dílek, ale nevím, jak moc je to "čitelné". Tudíž jsem se snažil o to, aby to nebyl jen zajímavě napsaný, ale prázdný "popis". Nicméně chápu, co máš na mysli: působí to trochu dutě, jako kdyby se celý fikční svět nalézal v nějaké bublině. Asi bych se to teď snažil napsat trochu jinak. To je třeba geniální na Borgesovi, že jeho povídky mají často velmi specifické těžko uchopitelné téma (motivy a témata charakteristické pro J. L. Borgese jsou docela často omílaná ve spoustě sekundární literatury, takže to nechci moc rozvádět), které ale dokáže propojit s "živým" fikčním světem - nikdy se nepohybuje ve vakuu. Nechci se samozřejmě s Borgesem srovnávat a už vůbec ne třeba naznačovat, že pokud bych byl schopen to vakuum prolomit, psal bych jako on ;-). Nicméně když jsi zmínila ty asociace ke kafkovi a k Ajvazovi, tak vliv Kafky tam určitě je (tedy hlavně jedné jeho povídky - Doupě), pak mě určitě hodně ovlivnil Borges. Ajvaz v té době těžko, protože jsem od něj tehdy nic nečetl, ačkoliv se může zdát, že tam na něj aluze jsou, ale to jen tak na okraj, ne že by to bylo nějak zvlášť podstatné.

9_eskarina
maaliskuu 20, 2010, 6:35am

No jasně, jako skládačka to funguje, jenže to je pak závěrečná pointa zhruba na úrovni odhalení vraha v detektivce. Není tam nic, proč by se k tomu člověk měl vracet, proč by si to mohl pamatovat. Mě by se líbilo, kdyby to bylo tak, jak píšeš, že to dokáže Borges :o).
Jinak, v kontextu Písmáka jistě nadstandardní text (už dlouho jsem tam nebyla, ale odhadovala bych, že úroveň jde spíš dolů, takže o nic nepřicházím), dokonce si myslím, že i v kontextu současné české prózy by se to rozhodně neztratilo (to by těch povídek samozřejmě muselo být víc).

Ajvaze a Kafku jsem hledala, protože jsem předpokládala, že tohle ovlivnění by tam mohlo být :). Od Borgese jsem, jak jsem už psala, zatím nic nečetla, jinak bych ho určitě našla taky :p.

10Nabukadnesar
marraskuu 23, 2010, 5:33am

škoda, fauxthumova povídka se mi nechtěla zobrazit...vidím, že tato diskuze už nějakou dobu stojí...jestli by nevadilo, tak bych taky něco přidal...já píšu teda jenom ,,do šuplíku", i když je to spíš pod šuplík, protože se mi většina mých povídek válí pod stolem...ale poslední dobou mě o něco víc chytla poezie...pár básniček mám na facebooku, ale tam je asi málokdo může zhodnotit, tak jestli by vás to neobtěžovalo tak přijmu jakoukoliv kritiku...toto je asi nejzdařilejší:

Čas pádí jak splašený kůň,
kroutí se a nikde nechce stát.
Srdce mění v černou tůň
a přesto nechá svou hřívu vlát.

Je splašený kůň a hřívu má černou
a okovy z bílé pohřební oceli,
jež zvoní, ať jede světlem či tmou.
On zničil vždy ty co se vraceli.

Divoce se žene jak Ďáblův hřebec,
uhání stejně v noci i ve dne,
nebrzdí, nečeká tebe ni mne.
Je milý mladík i zlý seschlý stařec.

Kopyty duní do kamen i trávy
zbytečné se ohánět nějakými právy.
Kopyty rozdrtí jednou vše, i nás.
Než to stihne nezbývá, než užít si všech krás.

Kopyty duní až jiskry létají
nad každým tichem i duchu dech se zatají...

11_eskarina
marraskuu 26, 2010, 3:20pm

Tohle je básničkaření, nikoli poezie; hodnocení 2/1o
Téma profláklé, ale ok, nicméně používáš i ty nejprofláklejší metafory a dávno neživotné stereotypy, a to už je myslím dost podstatný problém. Působí to jako mechanický opis čehosi dost starého, i vzhledem k formě (ani rytmus ti nefunguje stoprocentně, rýmové schéma je nahodilé, asi podle toho, jak zrovna vyšla slova; podobně ono "kopyty duní do kamen" - vypouštíš si poslední hlásku zcela svévolně, nekoncepčně). interpunkce buď je, nebo není, nikoli napůl.
Nálada žádná, vyznění prachbídné.

Jestliže to ale píšeš víceméně pro sebe a pro radost, tak bych to nezavrhovala, psaní jako duševní hygiena své ospravedlnění i zisky má (vlastní dřívější zkušenost :)). Nicméně pokud to chceš prezentovat nějak dál, je důležitá sebereflexe a v tomto smyslu je pak tvá básnička mechanickou napodobeninou poezie 19. století, která je možná považována za "klasickou" a proto "kulturně hodnotnou", ale i přesto ji dnes nikdo nečte. A navíc, opsání něčeho, co má vysoký status, nevede automaticky k převedení této aury i na kopii. Jak hezky řekl Kraus v ČSMT, když si dnes namaluju Monu Lisu, tak ji taky nebudu chtít zítra vystavovat v galerii.

12Nabukadnesar
joulukuu 2, 2010, 8:09am

rým jsem se snažil dát v každé sloce jiný aby to nebylo tak stereotypní, ale přiznávám, že občas jsem svá slova dostatečně ovládnout a mít tam kde jsem je chtěl nedokázal
s těmi ,,rádobyhistorismy" musím bohužel naprosto souhlasit, už jsem se s podobnou kritikou na jedno své dost kýčovité dílo setkal....bylo to vlastně momentální vyjádření myšlenky co mi zrovna probleskla hlavou, ale nevymlouvám se... děkuji za objektivní hodnocení

13_eskarina
joulukuu 2, 2010, 9:14am

No, objektivní... snad v rámci určitého kontextu. Zas na druhou stranu myslím platí a pro tebe může být částečnou útěchou :), že podobné veršotepectví má potenciálně větší naději na širší úspěch u publika, než současná poezie (nebo prostě novější, volný verš).
(Jinak imho snažit se - když už vázané verše - podřídit myšlenku pevné formě - sonet, balada atp. - má své kouzlo i pozitivní zisky. Možná to pak nebude tak "bezprostřední", ale zas se tak dá dospět k dalším, hlubším obrazům; pokud se to nefláká, samozřejmě).

14Nabukadnesar
joulukuu 17, 2010, 7:52am

aha....tak jestli myslíš volný rým, tak ten mi zrovna moc nesedí, pár pokusů jsem v něm udělal, ale ty nebyly nijak úspěšné a ani volný rým nepovažuji za nějaký postup vpřed v básnění. A díky za tu částečnou útěchu :)

15Sandiik
Muokkaaja: joulukuu 22, 2010, 3:08pm

Ono ani tak nejde o rým, jde o to, zda-li v tobě báseň dokáže vyvolat nějakou atmosféru, otevřít dveře do fantasie, vytrhnout ze stereotypu... Rým je dobrý prostředek k tomu, aby báseň dostala určitý řád. Osobně ho ovšem dneska cítím jako svazující a to i u takových básníků, jakým je například (raný) Jaroslav Seifert. Ostatně, on sám později rým opustil a ty nejskvostnější věci psal jako volný verš nebo dokonce jako poesii v próze.

16Artran
Muokkaaja: tammikuu 3, 2011, 10:52am

> Nabukadnesar

Ahoj

V poezii, je možné vše. Můžeš psát rýmem, ve vázaném verši. Nebo ve volném, bez rýmů, jak je libo. Naprosto zásadní je ale nepřebírat jakýkoli básnický prostředek jako schéma nebo instrument k vyrábění Poésie (jinak z toho vyjde jen básničkaření, jak psala eskarina). Musíš si uvědomit, že vše v básni (délka verše, počet veršů, hlásková instrumentace, tropy, figury, rýmy atd.) musí mít zcela jedinečný smysl, který jsi naplnil svou jedinečnou zkušeností. A ta často bývá nepatrná, protože je znormovaná přebíranými předsudky masy. Pro poezii je tudíž nezbytné pěstění si vlastní individuality a její osamostatňování (což ovšem pak vede i k osamocení - proto často propadají básníci melancholii a splínu).

Nad vším ve své básni se musíš ptát proč a poté vědět proč (tím, že budeš reflektovat sám sebe můžeš postoupit dále). Doporučuji ti, aby ses zastavil nad jednotlivými slovy nebo jen obyčejnými obrazy, které znáš ze svého zcela bezprostředního okolí. Básnířka Sylvia Plathová chtěla napsat báseň třeba o barevné houbě nebo hnědé láhvi vonící vanilkou (jakkoli to zní prostě, není to tak). Základní chybu, kterou jsi udělal, bylo to, že jsi vyšel od abstraktního a tudíž vyprázdněného a mrtvého klišé "rychle uplývajícího času" - toto je právě jen sdílená norma, nic víc. Poezie nemůže být potvrzování zažitého poetična, ale jeho otřásání. Když se tohoto budeš držet, může to být dobrý výchozí bod.

17Nabukadnesar
tammikuu 3, 2011, 12:42pm

No, pane jo...když jsem se sem poprvé přihlašoval, nečekal jsem tolik lingvistů a dalších odborníků na češtinu.... k Vánocům jsem dostal knihu Nejlepší české básně, tak doufám, že v nich něco pochopím, zatím nic moc, básně, co se rýmují a mají smysl, jsou přisprostlé a v ostatních sěkdo píše dvacet jmen nebo si stěžuje, jak ho ráno bolí záda :-D myslím, že bych tuto četbu měl odložit do trochu zralejšího věku, ale přiznám se, ve volném verši poslední dobou začínám nalézat pochopení a občas i zalíbení...
k těm obyčejným věcem Artrane: to mi trochu připomíná Johna Keatse, který psal Ódy na vázu apod. ...
ale zpátky k vlastním tvorbám, povídejte co jste napsali? chci si počíst :)

18Artran
tammikuu 3, 2011, 1:55pm

>Nabukadnesar:

Souvislost s Ódou na řeckou vázu Johna Keatse (mimochodem napsal jen jednu) není vůbec od věci. Je v ní to známé "Beauty is truth, truth beauty"...

19Nabukadnesar
tammikuu 11, 2011, 5:43am

Musím se bohužel přiznat, že ódu na vázu, ani nic dalšího od pana KEatse jsem nečetl :( jen zkrátka vím, o co jde....

20Artran
tammikuu 11, 2011, 8:24am

>Nabukadnesar:

Angličtí romantičtí básníci jsou nadmíru zajímaví, tudíž doporučuji se do nich pustit. Osobně mám velice rád Shelleyho Ódu na západní vítr
http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/percy-bysshe-shelley/oda-na-zapadni-vitr.html

21polutropos
helmikuu 22, 2011, 1:24pm

Ja jsem se tady uz davno neobjevil, ale potreboval bych od Vas vsech pomoc.

Moje povidky, hlavne o Bratislave, a psane po anglicky, zacinaji nachazet uspech. Mam ted povidku online, a je v soutezi o titul Story of the Month, Povidka mesice. Potrebuji Vas hlas.

Je to v casopise Bartleby Snopes.
Tady je linka ktera Vas privede primo na tu soutez

http://www.bartlebysnopes.com/stories.htm

Moje povidka se jmenuje The Magician (Kouzelnik)

Velmi bych to ocenil kdyby jste krajanovi pomohli vyhrat soutez.
Diky,

Andrej